16. ročník Ledové Prahy

29. - 31. ledna 2016


Tiskové zprávy:
Záštity:

Ze zpráv od účastníků:
po kliknutí se zobrazí celá zpráva

NA LEDOVÉ PRAZE
Poslední lednový víkend se v Praze konala pionýrská akce Ledová Praha, které se účastnil i náš oddíl PS Kolo Koloveč. Byla to má první akce tohoto druhu a nevěděla jsem, co mám očekávat. Jsem tedy ráda, že mohu říct, že jsem nemohla nic vytknout. Ale všechno pěkně popořádku.


První nás čekala socha Jana Žižky. Některým z nás dalo práci se tam nahoru vyšplhat (je totiž na vysokém kopci), ale ten výhled za to stál. Společná fotka u samotné sochy taky nesměla chybět. Brzy se ale muselo pokračovat dál.

S krátkou zastávkou v luxusní belgické čokoládovně, kde jsme podráždili naše chuťové buňky, jsme se přesunuli do samotné Staroměstské radnice. Díky poutavému výkladu si musel každý z nás něco zapamatovat a odnést. Po krátké přestávce na najezení a nabrání nových sil ve fast foodu u Karlova mostu se vyrazilo na strašidelnou cestu, dokonce i se samotným strašidlem. Ke spoustě domů se v Praze váže zajímavá pověst a ona paní, jež nás celou cestu provázela, je uměla tak krásně vylíčit, až se mi tajil dech.

Zakončením večera se stala bobová dráha. Přeci jen – musíme někde zkusit poznat něco více, než historii Prahy. Po návratu do dočasného domova v prostorách základní školy probíhal individuální program. Někteří z  nás si povídali, hráli nějaké hry a celkově jsme se bavili. Spánek tedy přišel až k půlnoci.

Ani v sobotu jsme nezaháleli. Celé dopoledne jsme praktikovali geocaching – putování podle souřadnic v GPS a hledání odpovědí na otázky, které nám pak daly dohromady výsledné souřadnice konečné kešky – našeho cíle. Chodili jsme po starých lékárnách a i zde jsme objevili zajímavé kouty našeho hlavního města. Po doplnění sil díky obědu jsme se dostavili do malého, nenápadného domku. Zde se nacházela „oživlá laboratoř“, kde se zjevili alchymisté z dávných let a předvedli nám vskutku zajímavé pokusy. Nemohli jsme také zanedbat novější stránku Prahy, a proto naše další cesta vedla do nákupního centra. Zde jsme se opět občerstvili dobrým jídlem, někteří z nás se dokonce stihli podívat do obchodů. Nakonec jsme navštívili 5D kino, které bylo pro každého z nás jistě silným zážitkem.

Poslední na programu dne byl koncert Děti dětem, kde vystupovaly talentované děti všech věkových kategorií. Bylo pěkné vidět tolik talentu na jednom místě. Pak už jen zbýval přejezd metrem do školy, kde jsme byli rádi, že můžeme zalézt do spacáků a načerpat sílu. Poslední dopoledne padlo na PragoFFest, velký popkulturní festival se zábavou pro všechny hráče. Bylo zajímavé vyzkoušet si různé hry například od Wii nebo PlayStationu. S úderem dvanácté hodiny jsme ovšem museli Prahu z vlakového nádraží opustit a vydat se vstříc domovu.

Tuto akci jsem si velmi užila. Nevím, jestli je to tím, že mám v našem oddílu samé skvělé přátele, nebo snad tím, že je Praha úžasné město. Možná tak trochu obojím. Jisté ale je, že příští rok se na nás Praha zase může těšit!
Kamila Plzáková
PS Kolo Koloveč
LEDOVÁ PRAHA BYLA TENTOKRÁT V JARNÍM KABÁTĚ
Již tradičně se na tuto akci sjely děti z celé České republiky, z různých pionýrských skupin, domů dětí a škol. Na této akci jsme nechyběli ani my, členové PS M. Očadlíka Holešov. V Praze jsme prožili opět prodloužený víkend plný zajímavostí a nového poznání.


Sobotní program jsme zahájili na Vyšehradě, kde jsme podnikli vycházku „Po starých pověstech českých“. Provázel nás tajemný mnich, který nás zasvětil do mnoha tajemství Vyšehradu. Po cestě jsme se setkali také s praotcem Čechem a dalšími postavami známými z našich pověstí. Na závěr našeho putování po Vyšehradě jsme navštívili Slavín, kde jsme s pietou uctili památku velikánů naší historie. Naše pozornost hlavně směřovala k hrobům dvou holešovských rodáků – profesora Vladimíra Groha a doktora Mirko Očadlíka. Po tomto našem rodákovi, významném „Smetanologovi“, nese naše pionýrská skupina již 30 let název. Z Vyšehradu jsme si to namířili přímo do centra Prahy na Václavské náměstí. V podvečer jsme se přemístili do Kongresového centra, kde se konal koncert Děti dětem.

V neděli nás čekalo nejdříve balení a úklid a hned potom jsme se ze školy vydali ke Karlovu mostu. Navštívili jsme zde muzeum a potom nás čekala hodinová plavba po Vltavě, tzv. Pražskými Benátkami. Kochali jsme se nádhernými scenériemi a výhledy na Pražský hrad a Kampu. Tento výlet byl skvělým zakončením našeho třídenního pobytu v Praze. Celou akci provázelo krásné, téměř jarní počasí a také výborná nálada všech účastníků.

Děkujeme všem dospělákům za přípravu programu. Děkujeme také organizátorům za možnost zúčastnit se tak skvělé akce. Už teď se těšíme na Ledovou Prahu 2017.
Jarmila Vaclachová
PS dr. Mirko Očadlíka
LEDOVÁ PRAHA
29. ledna pionýrská skupina Výři zamířila na akci Ledová Praha. Tato akce je věnována dětem za účelem poznávání hlavního města Prahy. Praha byla opravdu ledová, ale naštěstí nás chránily naše teplé kabáty, šály a huňaté čepice. Ubytovaní jsme byli na okraji Prahy, v části města Klánovice.


V pátek jsme vyrazili objevovat tajemnou kulturu Indiánů do Náprstkova muzea. Zde jsme měli možnost prohlédnout si spoustu exponátů z dávných dob. Po nahlédnutí do pradávných kultur jsme zamířili směrem na Staroměstskou radnici a navštívili jsme také památník na Vítkově. Celý den jsme zakončili jízdou na bobové dráze, kde jsme se pořádně vyřádili. Někteří z nás se sice nejdříve báli, ale zvědavost vyhrála, a tak jsme na dráze byli v plném počtu.

V sobotu jsme se vydali prozkoumat Mořský svět, který měl u nás veliký ohlas. Seznámili jsme se tu s nejrůznějšími druhy mořských živočichů a některé jsme dokonce viděli prvně. Skrze veliká skleněná akvária na nás koukaly obří želvy, sumci a mořští hadi. Každý z nás tak mohl mít pocit, že plave mezi nimi.

Po rozloučení s mořskými živočichy jsme se vydali kupředu k policejnímu muzeu, kde jsme byli přivítáni ukázkami z policejního prostředí. Byli jsme součástí přepadení, bankovní loupeže ale také součástí vpadnutí policejní jednotkou do domu s návykovými látkami. Atmosféra v sále byla opravdu napjatá a vše bylo jako doopravdy.

Po náročném dni se každý z nás těšil na rozchod, který proběhl na Václavském náměstí, kde zrovna hrála pouliční kapela. Všem kručela bříška, a tak jsme zamířili do MC Donaldu nebo do KFC. Pořádně jsme se nadlábli a těšili se na poslední akci tady v Praze.

Čekala nás návštěva Kongresového centra, kde proběhl koncert Děti Dětem. Vystoupilo zde spousty zpěváků, hudebních skupin a tanečníků. Hlediště bylo plné a my si koncert pořádně užili.

V neděli už nezbývalo nic jiného, než uklidit a vydat se na cestu domů.

Akce byla opravdu vydařená a my za to děkujeme také městu Stráž pod Ralskem za peníze z grantu.

Budeme se těšit, zase příště. Ahoj, Ledová Praho!
PS Výři
VŽDY OBJEVÍME NĚCO NOVÉHO
Už ani nevím, pokolikáté jsme letos jeli na Ledovou Prahu. Vím jen, že hned při prvním výletu na ni bylo jasné, že budeme muset jezdit každý rok. V posledních letech dělá Pionýrská skupina Jince dva jednodenní výlety, což je maximum, co si mohu dovolit z časových důvodů. A vždycky musíme do Muzea Policie. Nebylo tomu jinak ani letos. Tentokrát byly naše skupiny méně početné, ale to nic neubralo na zajímavosti akce. Vždy se vybere něco z toho, co mělo úspěch v minulosti, a doplní dosud nevyužitými či novými nabídkami.


První cesta v pátek vedla do Síně tradic české kopané na Strahově. Mysleli jsme si, že to bude zajímavé jen pro kluky, ale mnohé zaujalo i děvčata. Připomněli jsme si slavné události, hráče i další významné osobnosti, ale i dresy, medaile, poháry a další artefakty spojené s nejúspěšnějšími obdobími československé i české kopané.

Když jsme přecházeli ze Strahova k Pohořelci, bylo nám líto současného stavu spartakiádního stadionu, na němž jsme my nejstarší prožili krásné okamžiky hromadných vystoupení. Ty nejsou srovnatelné s ničím, co bylo u nás možné vidět kdykoliv předtím nebo potom. Loretu, Chrám svatého Víta, Starý královský palác a další památky jsme znali z minulých výprav, a proto jsme je prolétli jen zběžně, abychom toho co nejvíc stihli v tom „policejním“.

Druhý den byla poprvé na programu výpravy Botanická zahrada Hl. města Prahy v Tróji a její Fata Morgana. Přivítali nás tam velmi vlídně a bylo na co se dívat. Například život ve velkém akváriu bylo možné sledovat jak v podzemí, tak i z lávky nad vodou. Obavy, že toho moc nepokvete, se ukázaly jako bezpředmětné. Řada zajímavostí byla návštěvníkům k dispozici i ve venkovních zahradách. Vlastně teď v zimě zaujmou i ty krásné detaily, kterých si ve vegetační době snad ani nevšimnete.

Poprvé jsme se rovněž podívali do Národopisného muzea v Letohrádku Kinských. Zde zaujaly exponáty svědčící o životě v našich zemích v minulosti. Naopak do vzdálených krajů Číny, Austrálie a Oceánie se pronikne v Náprstkové muzeu. Ale tento měsíc jsou uvedeny do provozu další expozice, které ještě nebyly o víkendu zpřístupněny.

Znova jsme zavítali například do Muzea Karlova mostu, zastavili na Klárově u pamětní desky věnované Gončarenkovi, veliteli sovětského tanku, který jako první přijel 9. května 1945 osvobozovat Prahu, projeli jsme se metrem v Nuselském mostě a prošli pěšky po něm, prohlédli Prahu z různých vyvýšených míst…

Nelze projít všechno. Je toho hodně, co může posloužit ke skutečně objektivní představě o životě v minulosti i o současnosti, užili jsme si zábavy i poučení. Tak už plánujeme, co asi vybereme a nabídneme kamarádům a kamarádkám zase za rok.
Miroslav Maršálek
PS Jince
V pátek, o pololetních prázdninách jsme se i letos, stejně jako každý rok vydali na „Ledovou Prahu“. A že to bylo opravdu nabitý den.
Sraz byl ráno v klubovně, odkud jsme se bez zbytečného otálení přesunuli MHD na Náměstí republiky a dál pokračovali pěšky do Celetné ulice. Naším prvním cílem bylo Wax Museum Prague – muzeum voskových figurín, kde jsme chtěli být, jakmile otevřou, abychom se vyhnuli čekání ve frontě na vstupenky


U muzea jsme skutečně byli první. Dokonce ještě dříve než paní pokladní, protože otevírali až o hodinu později. Vzhledem k tomu, že bylo krásné počasí, nám to ale vůbec nevadilo. Zahráli jsme si pár her na Staroměstském náměstí a prošli se na Karlův most, kde jsme si kromě pohledu na Pražský hrad užili i krmení racků. O voskové figuríny jsme ale nepřišli. Ukázal se nám třeba Karel IV. s manželkami, Bílá paní z Rožmberka nebo Harry Potter.

Další byla na programu komentovaná prohlídka Staroměstské radnice. I přesto, že trvala poměrně dlouho, jsme ji všichni zvládli na jedničku. Nejlepší na ní bylo zákulisí apoštolů Orloje a podzemí s vězením.

Pak přišel čas se posilnit. Sice jsme měli výborné svačinky od rodičů, ale nebyla by to správná Ledová Praha, kdybychom se nestavili na něco „zdravého“, tentokrát v KFC. Plni nových sil jsme vyrazili do Muzea kostek se spoustou známých i neznámých variant LEGA. Jaké bylo naše překvapení na konci prohlídky, když jsme zjistili, že naši vedoucí nám nejsou v patách. Zůstali daleko za námi v herně, odkud odcházeli jen velmi neochotně.

Naše cesta pokračovala procházkou kolem Národního divadla, přes Vltavu, do Českého muzea hudby. Cestou přes most Legií nás zaujalo hřiště na Střeleckém ostrově a bylo rozhodnuto ještě si trochu užít jarní počasí. Po několika zkušebních kolech jsme si nakonec dali závod ve zdolávání překážek na čas.

V muzeu hudby pro nás měli připravený kvíz s otázkami a odpověďmi ukrytými v expozici s příslibem odměny za jeho vyřešení. V tu chvíli bylo jasné, že plánovaný návrat ke klubovně včas nestihneme, naštěstí ale existují mobily, takže zatímco děti hledaly odpovědi na kvíz, vedoucí se s rodiči domluvili na pozdějším návratu. Pak už jsme si jen prohlédli výstavu a vyrazili zpátky ke klubovně.

Ledová Praha nás opět nezklamala, užili jsme se skvělý den a už se těšíme na příští rok.
Pavla Šobrová
PS Záře
LEDOVÁ PRAHA A KONCERT DĚTI DĚTEM
Každý rok při pololetních prázdninách vyjíždíme na celodenní výlet do Prahy. Letos nás jelo dvěma autobusy rovných šedesát. Čtyřicet pionýrů a vedoucích z Hrádku a dvacet ze Strašic. Program byl částečně předem domluvený, ale mohli jsme si ještě vybrat přímo na místě. Po prohlídce Barandovských ateliérů, kde byla zajímavá výstava kostýmů z několika pohádkových filmů, vyrazily po Praze různé skupinky našich účastníků.


Navštívili jsme např. Dům vláčků, různé pamětihodnosti i Muzeum policie. Od 18.00 hodin nás čekal koncert v Kongresovém centru, pod názvem Děti dětem. Téměř tři hodiny jsme sledovali program, který nám předváděli vítězové v různých oblastech soutěží Pionýrský Sedmikvítek. V závěru nás pěvecky pobavila Jana Rychterová, zpěvačka a moderátorka Českého rozhlasu. Domů jsme dojeli až před půlnocí, ale vůbec nám to nevadilo. Příští rok jedeme zase!!!
PS Hrádek
Poslední lednový víkend se Habartovští pionýři opět vydali na svou oblíbenou akci „Ledová Praha“. Odjížděli jsme v pátek 29. 1. již brzo ráno, abychom se do Prahy dostali okolo oběda. Po příjezdu se jdeme hned ubytovat do jedné pražské školy, dáváme si oběd z vlastních zásob a vyrážíme do města. Naším hlavním pátečním cílem je návštěva Pražského hradu. Ze školy vyrážíme metrem do stanice Hradčanská, odkud už začíná naše poznávací výprava po hlavních památkách. Hned při příchodu na Hrad vidíme výměnu hradní stráže. Poté si procházíme jednotlivá nádvoří a jdeme se podívat i do chrámu Svatého Víta.

Po odchodu z Hradu jsme ještě zavítali do nedalekého Muzea miniatur. Nad okovanou blechou, velbloudí karavanou v uchu jehly, obrázkem na makovém zrnku, nebo vlakem na vlasu zůstával člověku rozum stát. Na většinu exponátů bylo nutné koukat se mikroskopem, na některé „stačila“ jen lupa. Dále vyrážíme na Kampu, poblíž Karlova mostu, kde krmíme velkou spoustu labutí a racků. Přecházíme přes Karlův most a jdeme do Imaginária. Zde si ve třech patrech užíváme bezva zábavu ve velkém zrcadlovém bludišti, zkoušíme si vyřešit několik obřích hlavolamů, zahrát si na laserovou harfu a koukáme se na sebe do různě pokřivených zrcadel. Odtud je to už jen kousek na Staroměstské náměstí, kde se jdeme podívat, jak vypadá noční Praha z výšky. Vystupujeme na radniční věž a kocháme se pohledem na spoustu osvětlených památek. Po tomto zážitku se vracíme do školy, kde uléháme unaveni do svých spacáků.

Sobotní ráno vyrážíme do Muzea policie, kde je již tradičně k Ledové Praze pro děti připraven doprovodný program. Viděli jsme zde policisty a četníky v dobových uniformách, mohli si vyzkoušet obtisknout svou dlaň na papír a zjistit, jaké máme otisky prstů, vysoutěžit si nějakou odměnu ve znalostních testech, a nechyběla ani ukázka zásahu policie proti nebezpečnému pachateli.

Na oběd jsme si tentokrát zašli do jídelny k „Rozvařilům“. Po vydatném obědě vyrážíme do Muzea Lega. Cestou jdeme kolem známého obchodu s čokoládou a bonbóny. I letos v tomto obchodě koukáme na dva zaměstnance, kteří zrovna před námi vyrábějí roksové bonbóny. Nemůžeme pomalu uvěřit vlastním očím. Pánové vyvalují na stole válec složený ze čtyř barev hmoty. Válec má průměr asi dvacet centimetrů a hotové bonbóny mají kolem jednoho centimetru. Po chvíli je nám vše jasné. Hmota je za tepla tvárná a dá se vytahovat do uzoučkého válečku, ze kterého se po vychladnutí nasekají bonbóny. Odcházíme odtud strašně moc nadšení z toho, co jsme zde viděli. V Muzeu lega nás velmi zaujaly modely měst i s funkčními vláčky, které byly postaveny z mnoha a mnoha kostiček, velký model Karlova mostu, dráček, a kluky nejvíce zaujaly modely z Hvězdných válek.

Večer jdeme na 19. ročník koncertu „Děti dětem“, který se koná v Kongresovém centru a který pořádají Pionýr a Nadace Dětem 3. tisíciletí. Koncert je výběrem nejzajímavějších vystoupení republikových přehlídek soutěže Pionýrský sedmikvítek.

Hned od začátku bylo na co koukat. Děti předváděly krásná taneční i zajímavá pěvecká vystoupení. Jako host zde na závěr vystoupila zpěvačka a moderátorka ČRo Jana Rychterová. Po skončení jsme se přesunuli zpět do školy, navečeřeli se a šli spát.

V neděli si balíme věci a pomalu opouštíme školu. Vydáváme se na Hlavní nádraží, kde si odkládáme zavazadla. Jeden z nás hlídá a my ostatní se jdeme podívat do obchůdků a nakoupit ještě pár drobností jako vzpomínku. A pak už nás čekala jen cesta zpět domů z další bezva akce.

LOVENÍ PIONÝRSKÉ KEŠE NA „LEDOVÉ PRAZE“
Habartovští pionýři se letos již potřetí na „Ledové Praze“ vydali, za dalším dobrodružstvím, které pro nás i letos organizátoři připravili, a tím byl odlov pionýrské keše. Naším úkolem bylo projít po šesti zastávkách a odpovědět na někdy dosti záludné otázky, ze kterých jsme vypočítali správné konečné souřadnice. Tentokrát nás jednotlivé zastávky vedly po místech, kde bývaly staré pražské lékárny a apatyky.

S odlovem jsme začali hned v pátek. Naštěstí jsme nemuseli tentokrát vůbec nikam zahýbat z naší předem naplánované trasy, protože jsme procházeli přesně těmito souřadnicemi. První zastavení nám značně potrápilo mozkové závity. V otázce bylo spočítat počet oken v osmém patře domu, kde se dříve nacházela lékárna, ale kolem nás byly nejvýše dvoupatrové budovy. Po chvilce pátrání a přemýšlení nám to ale došlo, že je to chyták a počet je nula.

Druhá a třetí zastávka byla jednoduchá a pro tento den poslední čtvrtá nás donutila si pořádně a víckrát přečíst zadání, a protože byl již pozdní večer, ukončili jsme pro dnešek odlov.

V sobotu jsme pokračovali hned ráno. Obešli jsme zbylé dvě zastávky a po dosažení získaných čísel do konečných souřadnic jsme si zašli odlovit finální keš. Opět se nám odlov povedl a naší klubovnu bude zdobit již třetí CWG z akce „Ledová Praha“.
Anna Kováčová
PS des. St. Roubala Habartov
LEDOVÁ PRAHA
„Ledovka“ je úžasná akce. Rodičům se líbí, že za pár peněz pošlou své děti na prodloužený víkend, dětem se líbí, protože je to pro mnohé první návštěva Prahy v životě, a proč se líbí mě?
Protože trávím více jak dva měsíce chystáním zájezdu do Prahy pro 20 osob? Zajišťuji vlak, stravu, ubytování (protože nespíme ve škole), dozor a program? Protože je to období chřipek a nachlazení a nikdy nevím, zda přihlášené děti opravdu odjedou? Že zkoumám mapu Prahy a zjišťuji nejlepší spojení a cesty k nabízeným muzeím, výstavám, památkám? Ne, pro ten výraz ve tvářích dětí, které vidí poprvé v životě metro. Poprvé v životě jedou dlouhými rychlými eskalátory, vidí Karlův most, jedou v loďce po Vltavě, zažijí si přepadení v Muzeu policie… Proto se účastní naše pionýrská skupina každoročně této akce. Letos to bylo opět takové. Opět jsem byla nadšená z dětí, které se bály v pátek nastoupit na jezdící schody a v neděli už naskakovaly a vyskakovaly, jako rodilí Pražáci. Jízdu metrem zvládaly beze strachu a obdivovaly krásy Prahy plnými doušky.


Ale letos bylo mé nadšení pořádně narušeno organizací akce ze strany ústředí. Věřím, že tato akce je obrovská zátěž a je obtížné vše zajistit tak, aby vše klaplo na 100%. Ale pokud se něco dělá už pošestnácté, tak by už mohlo ledasco klapat bez problémů. První zádrhel byl, že mi nedorazil balíček s odznaky, Ledovými kartami, vstupenkami na koncert. „Každý rok se nám stane, že se obálky zatoulají, nebo se nevejdou do schránek. Zeptejte se na své poště.“ S tímto vysvětlením jsem se moc nespokojila, ani mne moc neuklidnilo, ale když jsem se dozvěděla, že budu mít náhradní obálku na ústředí, jelo se mi do Prahy lépe. Lépe, tak jak je to jen možné s teplotou, antibiotiky, angínou a 16 dětmi do deseti let, bez jízdenek a vstupenek.

Po celodenním pátečním i sobotním poznáváním Prahy jsme se jeli kulturně vyžít do Kongresového centra. Naše skupina se letos účastnila koncertu poprvé. Po příchodu jsem se zeptala Aničky Novákové, jak to tady chodí a ochotně nám vše ukázala a nasměrovala nás do sálu. V sále nás čekala procházka zespoda nahoru a zpět, ale nikde jsme nenašli volná místa pro celou výpravu. Zeptám se někoho z pořadatelů, ten nám jistě poradí. No neporadí, protože to tričko, které měli všichni dobrovolníci, bylo jen na parádu. Tak jsem nechala děti na schodišti a začala jsem hledat kohokoliv z ústředí. Slušně jsem oznámila, že jsme tu poprvé a nevíme, kam se usadit, když nevidíme žádná místa. Byla mi zavolána paní Černá, která na mne spustila: „Co ode mě čekáte. V sále je 200 volných míst a vy si neumíte najít místo?“ Poté, co jsem opáčila, že tam opravdu místo není, mi bylo důrazně oznámeno, že mám posadit děti klidně po jednom tam, kde je místo.

Výborná rada. Měla jsem tam 16 dětí a 3 instruktorky, které viděly Kongresový sál poprvé v životě. Mezi tisícovkou dětí je hledání jednotlivců určitě snadný úkol, a já jsem jen neschopná vedoucí, která to nezvládne? A co na to psychologie dítěte, kterou studujeme v každém čísle Mozaiky. Kde jsou najednou ohledy na dítě, když dostanu radu, abych posadila prvňáčka někde do třetího patra, kde bylo jedno místo a další členy oddílu na další vzdálená místa!

„Proč si sedají oddíly tak, že mezi sebou nechají jedno volné sedadlo a neposunují se.“ poznámka chlapce ve slušivém pionýrském triku. „Zajděte si posunout ty děti v té poslední řadě a budete mít další volné místo“, rada pro mne. JÁ MÁM NĚKOHO POSUNOVAT?! Proč? Já jsem koupila a zaplatila 20 vstupenek pro celou výpravu a má výprava si nemá kam sednout. Po této radě, jsem se tedy chopila pořadatelské funkce a začala posouvat hosty na sedačkách a vytvořila jsem si 8 míst. Se zbylými dětmi jsme se vydali znovu na obchůzku sálu. Když jsme opět, žádné místo nenašli, tak jsme cestou dolů potkali výpravu s Kateřinou Brejchovou, která si nesla židle. Takže mé instruktorky usoudily, že se po nás řve, ale když přijde někdo jiný, dostane židli. Tak jsme si všichni rovni?

Možná, že se vám to zdá malicherné a nesmyslné, co tady píšu. Myslím, že jsem si nezasloužila takové štěkání od paní Černé. Už nejsem žádné štěně, také jsem toho měla plné brejle, také jsem ledovkou žila pár měsíců, také mne musí podporovat rodina, manžel, také se okrádám o čas se svými dětmi, také to dělám jako dobrovolník. A i když byl koncert perfektní, proseděli jsme ho na schodišti. A sedět za 50,- na schodišti v Kongresovém sále, když někdo jiný může dostat židli…

Také jsem nepochopila záměr s vlaštovkami. Pokud to mělo sloužit k rozptýlení dětí, aby se nenudily, tak to zabralo. Okolo mne se rozjela bojovka o to, kdo ukořistí nejvíce vlaštovek. Kdo dohodí dále a pozornost, která se měla věnovat účinkujícím, byla ta tam. Když se po přestávce sálem rozletěly toaletní papíry, bylo to na mě už opravdu moc. Na rozptýlení tam snad byly ty konzervy. Pokud se stále chceme chlubit tím, že jsme uznaná instituce MŠMT a chceme děti vzdělávat, měli bychom je v prvé řadě vést k úctě k práci a tvorbě ostatních. Proč tedy nazývat tuto událost koncertem, když se na koncertě neumíme chovat. Nebyl to koncert popových hvězd, kde se předpokládá jistá neformálnost. Byl to koncert formální povahy, kde se předávají ocenění, vyznamenání. A to by měly děti vnímat jako jistou slavností událost. A házet při této události vlaštovky a toaletní papír…

Tímto děkuji za zážitky z Ledové Prahy a jistě nás na „ledovce“ uvidíte zas. Ale pokud se nezmění organizace koncertu, tak si za padesát korun zajistíme raději prohlídku nějaké památky, než abychom seděli na schodišti.

Katka Jachymčáková
17. PS Karviná
Do hlavního města na akci Ledová Praha nás tentokrát z Jindřichova Hradce vyrazila o pololetních prázdninách celá banda. Třicítku pionýrů čekal víkend nabitý zážitky.
V pátek jsme se po náročném cestování ubytovali a již po setmění jsme se vydali k žižkovskému vysílači. Poté, co nás výtahy vyvezly na vyhlídkovou plošinu, jsme se pokochali pohledem na kouzelně nasvícenou noční Prahu.


V sobotu ráno jsme vyrazili do Národního zemědělského muzea. Čekala nás tu výstava o lese, kterou nás provedl sám její autor. V jeho poutavém vyprávění jsme se ponořili do příběhů stromů a lidí, kteří se o ně starají. Pak jsme se přemístili na Kampu do Muzea Karla Zemana. Tady jsme se rozdělili na skupinky. Jedna parta si šla vyrobit dokreslovačku s dinosaury, druhá se vydala do muzea odhalit tajemství filmových triků. Zajezdili jsme si na létacím stroji, vyzkoušeli si potápěčský skafandr a pomocí kamery a zeleného plátna jsme se dostali přímo do filmů Karla Zemana. Poté, co se skupinky prostřídaly, nás čekalo občerstvení a pak už jsme se vydali do davu turistů na Karlův most. Na jeho konci jsme sešli po schodech a nastoupili na loď, která nám ukázala centrum Prahy z trochu netradičního pohledu. Viděli jsme třeba okno, ze kterého Zelená a Modrej ve filmu Chobotnice z druhého patra vyhazovali piano. Po plavbě jsme vyrazili do bazénu, kde jsme se dosyta vyřádili na skluzavkách a tobogánech.

V neděli nás čekala návštěva Barrandovských ateliérů, kde jsme si prohlédli kostýmy k filmům Sedmero krkavců, Tři oříšky pro Popelku a Amadeus. Spoustu legrace jsme si užili ve fotokoutku, kde jsme si mohli vyzkoušet různé převleky, od sultána přes mušketýra až po vílu či skřítka. Protože jsme po prohlídce ateliérů měli ještě dost času, rozhodli jsme se, že se podíváme k orloji, jak bije poledne. Od metra jsme to vzali poklusem, doběhli jsme však akorát, když se dvířka za apoštoly zavřela. Vše jsme si ale vynahradili návštěvou zrcadlového bludiště a imaginária s obřími hlavolamy. Pak již nezbývalo než se naobědvat, sbalit a vyrazit na nádraží. Zpátky jsme se vraceli plni skvělých zážitků a už teď se těšíme na příští ročník Ledové Prahy.
Lenka Malá
PS 8. března Jindřichův Hradec
LEDOVÁ PRAHA 2016
Nastaly pololetní prázdniny a jako každým rokem Pionýři ze Svitav vyrazili do Prahy. Sraz ráno na vlakovém nádraží se vydařil a 28 účastníků vyjelo směr Praha. Letos získal velký úkol Ríša, kterého jsem nominovala na reportéra. Vybaven notýskem a propiskou poctivě každou chvilku zapisoval, co podnikáme. Domluvili jsme se, že tento článek bude jeho. Bohužel nastaly drobné komplikace, které vám hned objasním, a píši tedy článek já. Byl pátek odpoledne, kdy jsme po odložení batůžků na ubytování, prvního výhledu na Prahu z horní terasy a po dobrém obědě vyrazili do stanice Vyšehrad a dále přes Nuselský most, pokračovali do Policejního muzea. Domluvili jsme si rozchod a Ríša zamířil k prvnímu vystavenému objektu a začal poctivě přepisovat celý štítek u vystavené zbraně. Článek se vyvíjel velmi poctivě a říkala jsem si, že budeme muset zamluvit kompletní vydání Mozaiky pouze pro nás…


Po návštěvě kaleidoskopu, zrcadlového bludiště, večerní alchymistické věže a procházce po Karlově mostu, bylo již mnoho stránek zaplněno. Zde se naskytl drobný zádrhel, ruka začala pobolívat, z krasopisu se stávalo méně čitelné písmo, ovšem dohodli jsme, že na zpáteční cestě vlakem vše přepíšeme a rozluštíme.

Druhý den ráno jsme opět zamířili na Vyšehrad. Tentokrát jsme měli schůzku s mnichem, který nás celým Vyšehradem provedl, seznámil nás s pověstmi o Libuši, Praotci Čechovi, kterého jsme osobně potkali, Bivoji, Šemíkovi a nakonec nás potkal samotný čert. Soupis článku opět probíhal velmi poctivě. Ríša zapisoval vše, co nám mnich vyprávěl. Bohužel opět nastal drobný zádrhel, kdy rychlost psaní nešla skloubit s rychlostí vyprávění a z krasopisu se stával nový druh těsnopisu, ale opět vyřešeno, stačily odrážky a v neděli ve vlaku dáme hlavy dohromady.

Po výborném obědě jsme se vrátili opět na místo činu k alchymistům a stali se žadateli na zápis do školy kouzel. Ríša jako dobrovolník zvládl vyrobit horký led a stal se velmi žhavým kandidátem na přijetí. Další cesta vedla opět na Vyšehrad, ale tentokrát do Kongresového centra na oblíbený koncert Děti dětem. Psaní článku se v průběhu dne trošku pozastavilo díky nemilé události v podobě dopsání a ztracení propisky.

V neděli jsme stihli Muzeum Útrpného práva a část výpravy se odhodlala navštívit Neviditelnou výstavu, druhá část navštívila Muzeum voskových figurín. Poté nakoupit drobnost domů a již byl čas vyzvednout zavazadla a zamířit na nádraží. Únava z návštěvy Prahy byla značná a mnozí velkou část cesty prospali. Tady právě nastala největší komplikace. Ríša se pustil do vzorného přepisování, ale podařila se pouze část, kterou vám přikládám jako foto. Příště to již určitě sepíšeme celé.

Ledová Praha opět parádní, únava na zpáteční cestě to může jenom potvrdit. Za rok znovu!
Ríša G. a Lucie F.
PS Vysočina Svitavy
DRAVCI NA LEDOVCE
Poslední lednový víkend jsme se zúčastnili akce „Ledová Praha“. Navštívili jsme mnoho zajímavých míst. Nejvíce nás zaujalo Muzeum voskových figurín, kde jsme se mohli vyfotit se známými osobnostmi. Jako třeba s Karlem Gottem, Jaromírem Jágrem nebo králem Karlem IV. a se všemi jeho ženami.


Také se nám líbilo Kaleidoskopické kino v centru Prahy, kde jsme si mohli projít rovnou dvě zrcadlová bludiště. Vyřádili se tam nejen malí, ale i velcí. V sobotu v podvečer jsme se zúčastnili koncertu „Děti dětem“ s tématem „Hudba v každém z nás“. V určitých částech koncertu jsme si nacvičovali „plechovkový orchestr“. Celou akci jsme zakončili nedělní návštěvou PragoFFestu. Tam jsme měli možnost si zahrát různé počítačové a deskové hry, také si poslechnout přednášky o fantasy a sci-fi filmech.

Daniela Železníková
PS Dravci
PŘÍJEMNĚ PROŽITÉ POLOLETNÍ PRÁZDNINY
O letošních pololetních prázdninách vyrazili jako každý rok pionýři z Brodku u Prostějova se svojí vedoucí pionýrské skupiny na akci „Ledová Praha“.
V pátek po ubytování na jedné pražské škole navštívili Muzeum Karlova mostu, kde si prohlédli výstavu betlémů. Pak měli objednanou prohlídku historických prostorů Senátu, dále navštívili pražský Hrad a nakonec je čekalo Muzeum alchymistů a mágů na Jánském vršku.


V sobotu je čekala zajímavá prohlídka Staroměstské radnice a zrcadlový labyrint na Můstku. Po výborném obědě se přesunuli do policejního muzea, kde mohli shlédnout ukázky zásahů policie, prohlédli si expozice a zapojili se do různých soutěží o drobné ceny. Večer prožili v Kongresovém centru na koncertu „Děti dětem“. Tam již počtvrté vraceli putovní pohár předsedy vlády za výtvarné a rukodělné činnosti.

V neděli ještě navštívili Vyšehrad a pak již vyrazili směrem domů. Po celou dobu pobytu přálo počasí a plni výborných zážitků a nových poznatků se již nyní těší, že se zase za rok do Prahy vrátí.
Ivana Copková
vedoucí PS