14. ročník Ledové Prahy

31. ledna - 2. února 2014


Tiskové zprávy:
Záštity:

Ze zpráv od účastníků:
po kliknutí se zobrazí celá zpráva

O pololetních prázdninách vyrazila dvacítka dětí a vedoucích z Pionýrské skupiny 8. března J. Hradec na výpravu do hlavního města. Akci zvanou Ledová Praha navštěvujeme pravidelně a také tentokrát nás čekal víkend nabitý nevšedními zážitky.
V pátek večer se děti prošly po Vyšehradě, cestou hledaly pomocí GPS navigace poklady – „kešky“, kterých se v okolí Vyšehradu ukrývalo hned několik. Sobotní program začal v Národním muzeu, kde se konala výstava Peníze. Největší atrakcí byla zlatá cihla, kterou si mohli návštěvníci potěžkat. Kolikrát v životě se vám poštěstí držet v ruce deset milionů? Následně jsme zamířili do Náprstkova muzea na výstavu Zámořské objevy. Zde jsme se mimo jiné podívali na palubu zaoceánské lodi a vyzkoušeli si pirátské kostýmy včetně dřevěné nohy.
Dalším cílem bylo Policejní muzeum, které si pro návštěvníky Ledové Prahy připravilo poutavý program. Ocitli jsme se na četnické stanici, kde nás přísný vrchní strážmistr podrobil výslechu. Přihlíželi jsme zatýkání nebezpečného zločince a na vlastní kůži si vyzkoušeli kriminalistické metody – trasologii a daktyloskopii. Sobotní večer patřil návštěvě bazénu, kde jsme se dosytnosti vyřádili na skluzavkách a tobogánech.
V neděli zamířily kroky jindřichohradecké výpravy ke Karlovu mostu, kde se nalodila na výletní loď. Hodinová plavba po Vltavě byla nejen zábavná, ale i poučná. Z lodi jsme spěchali přes Karlův most a Malou stranu na Pražský hrad, kde jsme shlédli polední střídání hradní stráže.
Pak už nezbývalo než sbalit si věci a nasednout na vlak zpět do jižních Čech. Unavení, ale plní dojmů a zážitků se výletníci vrátili domů a už teď se těší na další ročník Ledové Prahy.
Lenka Urmanová
PS 8. března Jindřichův Hradec
Již počtrnácté vyrazily děti s Pionýrskou skupinou Beroun – Závodí o pololetních prázdninách na akci s názvem „Ledová Praha“. I v letošním roce jsme si to opravdu užili. Kdo se chtěl pobavit, měl jistě šanci, kdo si chtěl rozšířit své vědomosti o pražských kulturních a historických památkách, též.
V letošním roce jsme navštívili Pražský Hrad, kde jsme prošli tzv. „Malý okruh“. Navštívili jsme Starý královský palác, Katedrálu sv. Víta a Zlatou uličku. Byli jsme přítomni střídání stráží na Pražském Hradě. Mnoho zajímavostí jsme se dověděli nejen ze Starého královského paláce, ale i o Chrámu sv. Víta a Zlaté uličce. Zde jsme si mohli koupit i něco na památku.
Po dvouhodinové prohlídce jsme se vydali do Muzea Policie ČR. Tady na nás již čekal strážník, který nás srdečně přivítal, a my se pak mohli pohybovat po muzeu po skupinkách. Než jsme se rozešli, poslechli jsme si kriminální příběh podle skutečnosti. Dne 30. ledna 1914 vydalo C. K. Policejní ředitelství v Praze „Pátrací oběžník“: Dne 1. 1. 1914 poblíž Zvonařky někdo z blízkého bastionu postřelil řidiče vozu městské elektrické dráhy. Z činu byl podezřelý teprve třináctiletý Jan H. Spolužáci u něj již dříve spatřili revolver, s nímž prý na bastionu i střílel. Zbraň se dosud nepodařilo nalézt. Mohla by být ukryta v bývalém klášteru na Karlově, kam chlapec docházel. I my jsme mohli pomoci tuto zbraň nalézt. Nesměli jsme se ji dotýkat, ale co nejrychleji na místo přivést policistu. Škoda, nepodařilo se nám zbraň najít. Krom této pátračky se děti rozdělily do čtyřčlenných skupin a zapojily se do plnění Testu bezpečného chování. Nejprve jsme měli za úkol najít nejkratší a nejbezpečnější cestu ze školy domů. Ve druhé části jsme v obrázkovém testu škrtali to, co je špatně. Dalším úkolem byl „Vědomostní test PČR“, kde jsme zakroužkovali správnou odpověď. V posledním úkolu jsme měli poznat platný služební průkaz Policie ČR a odznak kriminalisty. S těmito znalostmi jsme si všichni poradili na výbornou. Pak jsme si samostatně prohlíželi vitríny, které se vztahují k práci policie, seznámili jsme se i s historií. Mohli jsme si nechat udělat otisk prstů, ale i celé ruky. Je to zajímavé. Za naše znalosti v soutěži skupin v Testu bezpečného chování, jsme obdrželi každý odměnu. Vzhledem k tomu, že čas rychle utíká, musíme se rozloučit a odcházíme na autobus.
Odjíždíme zpět domů, kde na nás již čekají rodiče. Opravdu super strávený den pololetních prázdnin. Příští rok zase!
Květa Hrbáčková
PS Beroun - Závodí
Je pátek 31. ledna půl osmé ráno. Všude tma a úmorná zima. Tři habartovští pionýři obtěžkaní krosnami se právě schází na sokolovském autobusovém nádraží s pionýry z Březové, aby společně vyrazili na další ročník akce s názvem „Ledová Praha“.
Cesta autobusem utekla rychle a za chvilku jsme vystupovali na nádraží na Florenci. Samozřejmě jsme se těšili na krásné památky a muzea, avšak naše první exkurze vedla do školy na Pankráci, kde nám bylo poskytnuto ubytování. Rychle jsme si rozbalili spacáky na podlaze malé třídy a už jsme zase stáli venku, abychom my tři mohli co nejrychleji začít lovit pražské kešky.
Pro páteční den jsme si vytyčili hlavně odlov keše připravené pouze pro akci Ledová Praha. Pro odlovení této keše jsme museli najít celkem šest odpovědí na předem dané otázky, ze kterých jsme nakonec dosazením získali potřebné konečné souřadnice. Než jsme však nalezli místo, odkud naše lovení začíná, pěkně jsme se prošli, protože naše navigace nás vodily stále někam jinam. Nakonec se ale umoudřily a my konečně dorazili na začátek. Poté už šlo vše hladce a zanedlouho jsme zadávali finální souřadnice a hurá pro ni. Za malý okamžik už se logujeme do keše a zjišťujeme, že jsme teprve druzí, kdo ji odlovil.
Po odlovu jsme se zašli občerstvit jako již tradičně výbornou pizzou z Masarykova nádraží. Odtud jsme vyrazili do muzea Království železnic. Zde jsme si prohlédli model krajiny protkané železniční sítí s mnoha vychytávkami. Tyto malé modely jezdí, svítí, otevírají se, reagují na střídání denního a nočního cyklu a některé jsou uzpůsobené tak, abychom je mohli sami ovládat. Miniaturní kamery nám zprostředkují aktuální pohledy z lokomotiv modelů projíždějících kolem nejrůznějších dominant ČR jako je například: Ještěd, Karlštejn, Pražský hrad, Loket apod. Po večeři jsme ještě vyrazili na odlov keší podél Vltavy. Do školy jsme se vrátili kolem jedenácté hodiny večer celí prokřehlí a s bolavýma nohama.
Druhý den ráno jsme se přidali k březovským pionýrům a společně jsme vyrazili za překvapením, které si pro nás všechny připravili jejich vedoucí. Jeli jsme tramvají na Bertramku. Zde jsme si šli zahrát Lasergame. Rozdělili jsme se do dvou družstev po osmi. Každý z nás si před začátkem hry na sebe navlékl speciální elektronickou vestu, na kterou byla napojena laserová pistole. Pomocí této zbraně jsme se snažili zasáhnout čidla na vestě protihráčů. V případě zásahu byl hráč na několik sekund vyřazen ze hry. Během této doby se snažil ukrýt a setřást tak své pronásledovatele. Po uplynutí krátké doby se vesta samočinně aktivovala a hráč byl opět zapojen do hry. Za každý přesný zásah se hráči započítával určitý počet bodů. Cílem hry bylo získat co nejvíc bodů za zásahy protivníků pro sebe i pro svůj tým.
Po této skvělé hře jsme se vydali podívat do Národního památníku na Vítkově. Zde jsme si prohlédli expozici nazvanou „Laboratoř moci“. Expozice v podzemních prostorách památníku, které byly vybudovány v 50. letech 20. století jako zázemí pro péči o mumifikované tělo Klementa Gottwalda, připomíná nejen samotnou osobu Klementa Gottwalda, deformaci Památníku na mauzoleum, ale i komunistickou propagandu a období režimu 50. let v jeho nejhorších totalitních projevech. Expozice Laboratoř moci pak představila stinnou stránku existence Památníku, který byl zneužit komunistickou propagandou. Odtud se ještě vydáváme do Armádního vojenského muzea. Pak už se pomalu nachýlil čas na hlavní bod celé akce Ledová Praha a tím byl koncert Děti dětem, konaný jako obvykle v Kongresovém centru. Pořádají ho Pionýr a nadace Dětem 3. tisíciletí. Koncert je výběrem nejzajímavějších vystoupení republikových přehlídek soutěže Pionýrský sedmikvítek.
Hned od začátku bylo na co koukat. Děti předváděly krásná taneční i zajímavá pěvecká vystoupení a jako host zde na závěr vystoupila skupina Hamleti. V této hudební skupině se spolu s moderátorem Daliborem Gondíkem sešel Aleš Háma, Jakub Wehrenberg a exoticky vyhlížející Hardy Marzuki. Své vystoupení zahájili Želvou od Olympiku, po ní následovaly další a další pecky. Dětem nakonec nestačilo jen řádit pod pódiem, ale obklopily Hamlety tak, že mezi nimi byli sotva vidět. Jen těžko si jde představit lepší tečku.
Protože se nám ještě nechtělo jít tak brzy spát, vyrazili jsme ještě na večerní procházku přes Karlův most na Kampu. Pak už se ale rychle vracíme do školy a zalézáme do spacáků.
V neděli ráno nám nezbývalo nic jiného, než si zabalit své věci a opustit školu. Protože jsme ještě měli dost času do odjezdu, zašli jsme se podívat do nové budovy Národního muzea. Zde probíhala výstava nazvaná „Peníze“. Vedle historie platidel jsme se tak mohli seznámit s dějinami podnikání a zaměstnanecké práce či fungováním banky a burzy. Výstava sleduje i vliv peněz na umění, životní styl či lidskou morálku. Dokonce jsme si mohli potěžkat opravdovou zlatou cihlu, jejíž hodnota je přibližně 10 miliónů korun a váží přibližně 12,5 kg. Pak už jen jedeme na Florenc, kde čekáme na autobus, který nás odveze zpět domů.
Celé to třídenní dobrodružství uteklo velice rychle, naštěstí se však můžeme těšit na příští rok a s ním na další ročník Ledové Prahy.
Anna Kováčová
Pionýrská skupina des. St. Roubala Habartov
Na Ledové Praze jsme nechyběli ani my, členové PS M. Očadlíka Holešov, společně s námi do Prahy vyrazili také naši kamarádi a rodiče. V Praze jsme prožili opět prodloužený víkend plný zajímavostí a nového poznání.
V pátek jsme nejdříve navštívili židovské město – Pinkasovu a Klausovu synagogu a židovský hřbitov. Potom jsme se přemístili do Divadla Za plotem, kde jsme se zúčastnili celostátního finále Dětské Porty a Melodie. Také letos jsme byli ubytováni v moderně zrekonstruované škole na Praze 6.
Sobotní program jsme zahájili v nové budově Národního muzea, kde právě probíhá výstava o penězích a platidlech. Měli jsme jedinečnou možnost potěžkat jednu cihlu českého zlatého pokladu, která váží 12,5 kg a má hodnotu okolo 12,5 mil. Kč. Zlatá cihlička byla řádně střežená a od ostrahy jsme se dozvěděli, že vystavovaný exemplář je skutečný originál. Další zastávka byla v Paládiu a odtud jsme pokračovali do muzea Antonína Dvořáka. Toto muzeum jsme si vybrali vzhledem k letošnímu Roku české hudby a zvolili jsme si velmi dobře! Průvodkyně v muzeu byly naší návštěvou velmi nadšené a potěšené. Podle jejich slov jsme byli jedni z mála českých návštěvníků, kteří do tohoto muzea zavítali. Expozice byla velmi zajímavá, měli jsme možnost také si vybrat z díla Antonína Dvořáka a v klidu si nerušeně tuto krásnou a líbivou hudbu poslouchat ve sluchátkách. Další naše cesta vedla kolem známé Švejkovy restaurace U kalicha, u které jsme se vyfotografovali a pokračovali jsme dále do Muzea policie ČR. Tady si přišli na své hlavně kluci. Vyvrcholením sobotního programu byl již 17. ročník koncertu „Děti dětem“, který se konal v kongresovém centru. V rámci programu vystoupily různé dětské soubory – taneční i hudební z celé ČR. Měli jsme velkou radost, že v rámci letošního programu vystoupili také tanečníci ze společenského tance ze SVČ – TYMY Holešov s formací Funky chacha. Celé vystoupení provázeli diváci nadšeným potleskem. V rámci nominace na pohár předsedy vlády ČR byla naše pionýrská skupina nominována v oblasti rukodělné a také v oblasti Melodie. Bohužel letos zůstalo pouze u nominací, poháry jsme nezískali.
Nedělní program byl také zajímavý. Dopoledne jsme prošli Malou Stranu a Karlův most, kde jsme si připomněli různé osobnosti z naší historie i literatury. V poledne nás čekala projížďka lodí tzv. Pražskými Benátkami. Projeli jsme Kampu, Čertovku, pluli jsme pod Karlovým mostem a obdivovali panorama Prahy. Měli jsme také jedinečnou možnost poslouchat úryvek skladby Vltava přímo na Vltavě. Po projížďce lodí jsme navštívili Muzeum betlémů a expozici Karlova mostu. Dále jsme pokračovali na Staroměstské náměstí, kde jsme si prohlédli orloj a další památky. Naše putování po Praze jsme zakončili tradičně na Václavském náměstí u sochy Václava, kde jsme se také společně vyfotografovali. Plni nádherných zážitků, jsme se v neděli vraceli domů. Děkujeme firmě KRODOS, panu řidiči Josefu Cápíkovi, za zajištění dopravy. Poděkování si zaslouží také náš průvodce Luděk Maňásek a také velký dík patří všem dospělákům, kteří s námi do Prahy vyrazili. Děkujeme také organizátorům této náročné celostátní akce za krásné zážitky, které můžeme každoročně v Praze zažívat. Už teď se těšíme na příští ročník.
Kamarádi PS Holešov
31. 1. - 2. 2. 2014 jsme se zúčastnili akce ledová Praha, jejíž součástí bylo i finálové kolo Dětské Porty. Vše začalo v pátek ráno, když jsme zhruba o půl deváté vyjeli z mrazivého Holešova. Cesta byla poklidná, příjemně doprovázena kytarami a zpěvem dětí, které si testovaly hlasivky na Portu.
Po zhruba 4,5 hodinách jsme plní očekávání dorazili do Prahy. Ubytování bylo příjemné, a to na místní základní škole Antonína Čermáka. Rychle jsme vyložili věci z autobusu a ihned se vydali do centra Prahy za novým poznáním a dobrodružstvím.
První zastávkou pro nás byla Židovská synagoga a prohlídka starého židovského hřbitova. Zajímavá byla také prohlídka Národní knihovny, kde jsme viděli ojedinělý kruhovitý útvar sestavený z knih, údajně největší na světě a nikde jinde jej nenajdeme. V knihovně jsme se setkali také s naší známou herečkou a „dabérkou“ paní Evou Miláčkovou. Poté jsme se přemístili do Bohnic do areálu psychiatrické léčebny, kde se v Divadle Za plotem konalo finále Dětské porty a Melodie. Za Holešov usilovalo o vítězství duo Píkr, skupina dětí Kamarádi a dále Veronika Nováková, Karolína Vaclachová, Ester Dvořáková, Michal Novák a David Kozák.
Druhý den jsme se věnovali návštěvám různých muzeí. Byli jsme v nové budově Národního muzea, v Muzeu policie ČR a navštívili jsme také Muzeum Antonína Dvořáka. Velmi nás překvapilo, potěšilo, ale zároveň i zamrzelo zjištění, že jsme jedna z opravdu velmi malého množství českých skupin, které toto divadlo navštívily. Bylo nám řečeno, že obvykle toto místo navštěvují Japonci a Tasmánci. Je vcelku podivuhodné a téměř k nevíře, že takového hudebního velikána uznávají více Američané než Češi.
Po setmění jsme se dostavili do Kongresového centra na koncert Děti dětem. Hvězdami večera byla skupina malých tanečníků z Holešova tančících společenské tance stylu Chacha, z Kroměříže výborná kytaristku a zpěvačka Nicole McEvoy a jako hřeb večera vystoupila skupina Hamleti s frontonem Alešem Hámou. Tímto skončil druhý den skvělého zájezdu a čekal nás poslední, v kterém jsme se projeli lodí po Vltavě. Při plavbě nám bylo umožněno zaposlouchat se do sametových tónů Vltavy od Bedřicha Smetany. Po již tradiční fotce před Sv. Václavem na Václavském náměstí jsme se metrem linkou A vydali směr autobus. Cesta nám uběhla rychle s kytarami.
Byl to nezapomenutelný výlet plný poznání kultury hlavního města, poznání nových přátel, plný nástrah a hlavně plný krásných zážitků.
Břeťa Kydala
PS M. Očadlíka, Holešov
Náš výlet do Prahy po příjezdu započal tím, že jsme se ubytovali ve škole, kde nám byla přidělena jedna třída. Sice jsme se tam trochu tlačili, protože nás bylo 26 osob, a šlapali ostatním po spacácích, ale vydržet se to dalo a byla to i zábava.
Po ubytování a menší svačině jsme se vydali do muzea voskových figurín. Některé z nich byly skoro jako živé, ale pochybuji, že Picasso například nosil tenisky. Po prohlídce jsme šli přes Staroměstské náměstí až k orloji a pozorovali dvanáct apoštolů, chamtivce pohupujícího měšcem, zvonícího kostlivce a kokrhajícího kohouta. Když orloj dozvonil, tak jsme se vydali na prohlídku historických prostor staré radnice a tam se dozvěděli spoustu zajímavostí z historie Prahy. Pak zbýval ještě čas jít do muzea Karlova mostu a tam nastoupit na parník k projížďce po Vltavě. Na uvítanou jsme dostali čaj, limonádu, dospělí svařák a poslouchali jsme vyprávění o místech, kudy jsme pluli. O Karlově mostě, o Čertovce (jak a proč dostala své jméno), o tom, jak se dříve žilo na Kampě a ve staré Praze. Pak jsme se vystoupili z lodi a vydali se metrem na Vyšehrad, kde jsme se procházeli a pozorovali krásy večerně osvícené Prahy.
Poté jsme se vrátili do školy a před spaním poslouchali pověsti ze staré Prahy.
V sobotu jsme ze všeho nejdříve navštívili Petřín a projeli se lanovkou až k rozhledně a zrcadlovému bludišti. Moc jsme se tam nasmáli. Pak jsme šli na Smíchově na oběd. Poté, co jsme se najedli, jsme se vypravili do muzea železnice, kde se nám velmi líbilo. Po obědě jsme se přemístili na Žižkov, kde jsme si prohlédli armádní muzeum. Z Florence jsme pak dojeli metrem na Staré Město a vydali se na prohlídku se strašidly kolem Staroměstského náměstí. Vyslechli jsme si různé zajímavosti a pověsti o pražských strašidlech.
Večer jsme dorazili na koncert Děti dětem ve vyšehradském Kongresovém centru a tam jsme si užili tanec, hudbu i koncert kapely Hamleti se zpěvákem Alešem Hámou a bubeníkem Daliborem Gondíkem, kteří celý sál přivedli k nekončícímu jásotu. Ale i tento program musel mít konec, a tak jsme dorazili na naši ubytovnu někdy v 11 hodin večer a brzy jsme usnuli.
V neděli jsme šli na bobovou dráhu, kde si každý užil jízd dosyta. Pak jsme snědli teplou polévku a dojeli metrem na holešovické nádraží. Když jsme dorazili do Teplic, bylo asi 16:15 hodin.
Byla to nádhera! Ledovou Prahu chceme opakovat! Těšíme se na ni každý rok.
Annemarie Appeltová
pionýrská skupina Dubí
Pionýrská skupina Otava Sušice, pod vedením Štěpánky a Tomáše Balvínových, se zúčastnila akce Ledová Praha 2014 ve dnech 31. 1. – 1. 2. Z autobusu jsme šli rovnou na metro a dojeli na stanici, ze které jsme to měli k našemu ubytování už jen kousek. Spali jsme v 'malé tělocvičně' v jedné z pražských škol. Sešlo se zde více skupin, ale každá měla odlišné aktivity.
Naši vedoucí si pro nás připravili velmi zajímavý program. V pátek jsme navštívili Muzeum lega, kde jsme si prohlédli mnoho zajímavých modelů postavených z této stavebnice. Následně nás čekala prohlídka skleníku Fata Morgana, který je součástí venkovní expozice Botanické zahrady Praha. Po této prohlídce jsme si to namířili do Národního divadla, které jsme si prohlédli úplně celé. Měli jsme velké štěstí, že nás naše průvodkyně vzala i na venkovní terasu pod střechou divadla. Pohled na Prahu z výšky byl vážně exkluzivní. Po večeři jsme šli na procházku se strašidly večerní Prahou. Prováděl nás starý mnich a cestou jsme potkali třeba čerta i vodníka. Dozvěděli jsme o spoustě strašidel, která se po městě toulají.
Ráno po snídani jsme se vydali do Klementina, kde jsem si prohlédli Zrcadlovou kapli, úchvatný Barokní knihovní sál a Astronomickou věž, ze které se nám nabízel výhled na celou Prahu. Další zastávka našeho putování byla v Muzeu čokolády. Seznámili jsme se s výrobou pralinek a následně jsme každý jednu čerstvou a výtečnou ochutnal. Se sladkou chutí na jazyku jsme vystoupali na věž orloje, odkud jsme měli celé Staroměstské náměstí jako na dlani. Hned poté jsme se metrem vypravili do Kongresového centra, kde jsme se zúčastnili koncertu Děti dětem. Celý tento program jsme si užili a na konci byl uspořádán malý koncert skupiny Hamleti, ve které zpíval Aleš Háma a bubnoval Dalibor Gondík. Všichni si to maximálně užili a 'rozjeli' to před pódiem i na pódiu.
V den odjezdu jsme se ještě zúčastnili Pragofestu - Českého craftconu. Každý si zde našel nějakou aktivitu, která se mu líbila. Možností bylo mnoho, například hraní na herní konzoli Xbox, počítačové hry 'LOL' a 'Minecraft' nebo jen sledovat, jak hrají nějakou z těchto her čeští youtubeři. S některými jsme se seznámili a popovídali si. Všichni byli velmi milí a ochotní.
Pionýrská skupina pořádá tento výlet každým rokem. Já jsem jela letos poprvé a velmi se mi to líbilo. Příští rok určitě pojedu znovu.
Vítovcová Eliška
Byl pátek 6:00 ráno a my se pomalu kupili do kupíček. Obsadili jsme celá dvě kupíčka a naše dobrodrůžo mohlo začít. Tou cestou, tím směrem na Prahu, nám Teki hrála na ukulele a my jí radostně doprovázeli naším božským zpěvem. Cesta utekla jako voda a my byli v Praze. Bleskurychle jsme se přesunuli do školy, vybalili postel z baťohu, vzali jídlo do tašky a razili jsme směr velkoměsto.
Letohrádek Kinských byl naší první zastávkou. Díky Abecedě trampingu jsme zavzpomínali na tábor. Pokračovali jsme lanovkou na Petřín, ze kterého jsme sklouzli do Miniatur, kde se nám nejvíce líbilo: ZOO na vlásku, okovaná blecha a karavana ne mraků, ale velbloudů. Prošli jsme tradičně Zlatou uličku, pospíchali do muzea Karlova mostu, kde jsme si prohlídli k velkému překvapení betlémy všemožného typu. Za odměnu jsme šli konečně do Mekáče. Koupili jsme si hambáče, zmrzku, hranolky a zakončili jsme to colou. Cestou metrem jsme potkali známého zpěváka ze supertar Štefana Itcha Pčelára, kterýho jsme znaly jen já (Nikča) a Eliška. Holky začaly jásat v metru jako smyslu zbavené a já (Lucka) nevěděla o co go. Až pak mi bylo vysvětleno, kdo to byl.
Pak jsme šli navštívit strašidla. Prováděl nás náš známý alchymista s adidaskami, tentokrát s černými, asi si za ten rok stačil koupit nový. Následoval krutý čert, který na nás schválně bafal, a vodník, který se rád fotil. Tak jsme si s ním také udělali fotku.
Konečně následovaly bonbonky s našimi „kamarády“ Zdendou a Martym, na který jsme se moc těšili, protože to jsou prííííma chlapíci. Jsme jejich věrné fanynky. Dopajdali jsme se do školy a lehli jako ztuhlej kůň, který se zapíral těma nohama.
Ráno po snídani jsme se vypravili do Muzea železnic, kde se Nikče nejvíc líbila zmenšenina Karlštejna a Lucce kluk v červeném tričku. Ale zpátky k muzeu, bylo naprosto parádní, bylo tam naše klatovské nádraží, limonádový Joe na koni, vrchní prchni, tancující slepice, smutný Ježíš před kostelem a úžasnej táborák s trampama. (Úplně jsme se v tom viděli.) Následavalo muzeum Karla Zemana, které vám doporučujeme. Po večeři následoval koncert, který moderoval Dáda Gondík, byl výbornej. Na závěr nám zahrála skupina Hamleti - složení Dalibor Gondík, Aleš Háma, Jakub Wehrenberger a Hardy Marzuki. Byli super, bomba, bezva, cool a ještě milionkrát lepší. Pojem koncert byl chabý, byl to totální nářez!!! Z koncertu jsme odcházeli za zpěvu Švestkových knedlíků.
Večer ve škole jsme to rozbalili znovu za doprovodu ukulele, tedy do té doby, než byl noční klid. Jestli jste slyšeli zpěv, tak jsme to byli my. Konečně jsme se dočkali vtipu o koni. Huráááá!!!(Majdi díky!!!)
V neděli jsme s plnými bříšky a batohy odcházeli do posledního muzea, což je již tradičně Muzeum Policie. Bylo to zase skvělé. Ukázka zásahu nás nezklamala, lekly jsme se jako obvykle, a to jsme byly připravené na výstřel. Muzeum jsme zakončili božskou čokoládou a vyrazili na vlak. Ve vlaku jsme opět zpívali, byli jsme úžasní, asi půjdem do Superstar, nebo radši ne?
A je to tu zas. Píšeme článek o další podařené LP 2014 a to bychom nebyly my, kdybychom to nezakončily takto. Jízda metrem a po eskalátorech nás nikdy neomrzí, Ledová Praha už vůbec ne a s naší božskou partou jde všechno lépe s úsměvem a od letoška i se zpěvem.
Vaše věrné redaktorky Lucuš a Nikuš
Tak už to přišlo zase. Zase jsou tu pololetní prázdniny a my zase jedeme na Ledovou Prahu. Pokolikáté? Já ani nevím. Určitě to nebylo poprvé a rozhodně ani ne naposledy. Na letošek ale norští přátelé předpovídají méně ledové počasí a dokonce i nějaké sluníčko. Balím tedy i sluneční brýle.
Určitě vás nezajímá, kde všude jsme byli. Stihli jsme toho opravdu hodně, za zmínku rozhodně stojí prohlídka se strašidlem po staré Praze. Netrpělivě čekáme, až si nás strašidlo vyzvedne. Někteří už se trošku bojí. Pak někdo přichází. Jsou to návštěvníci z Chropyně, kteří se budou bát s námi. Pak jde kolem paní. „Vy jste to strašidlo?“ ozve se z naší skupinky. Místo odpovědi se ozval smích. Nebylo to strašidlo, byla to jejich vedoucí. S malým zpožděním přibíhá mnich a my se vydáváme na Karlův most. Všichni mnicha pozorně prohlížíme. Je to pán z alchymistického muzea z loňské „ledovky“? Nebo není? Willy říká, že ne, my ho ale poznáváme. Sice má místo bílých adidasek černé, ale je to on. Na stopro. „Teď půjdeme na Kampu.“ Z našich řad se ozývá klatovské: „Kampa to půjdem?“ a následujeme ho k řece. Naštěstí chropyňští jsou vepředu. U řeky na úpatí mostu najednou z ničeho nic vyskočí čert. Fuj, to jsem se lekla. Kecky ječí, i když jsou až vzadu a nebafl přímo na ně. To však nic nebylo. Když nám čert vyprávěl, proč straší u mostu a jak to s ním je, z ničeho nic udělá BAF a holky ječí na celé kolo. Pak nám dokonce chce i odnést do pekla Ellenku, ale ta je pro peklo moc hodná, rozmluvíme mu to a následujeme rychle ostatní dál. V podloubí potkáváme lehce opilého vodníka, se kterým se cestou zpět fotíme. Vesele si povídá s dětmi i dospělými. Cizí paní, která náhodou prochází kolem, nechápavě vrtí hlavou, na vodníkův pozdrav neodpovídá. To jsou dneska lidi, co? U svatého Mikuláše nám mnich vypráví své prokletí. Bohužel ho nemůžeme vysvobodit, a tak se společně vyfotíme, rozloučíme a s úsměvem na rtech vyrážíme ke škole přes povinnou zastávku v bonbonkárně. Jak to bylo dál? To zase poví někdo další…
Jak už bývá zvykem, naše skupina tráví pololetní prázdniny ve společnosti dalších nadšenců z řad pionýrů na akci s názvem Ledová Praha. Náš program byl nabitý k prasknutí.
Sraz v 7:45 hodin na vlakovém nádraží ve Svitavách. Mnozí ještě napůl rozespalí. Náš kulturní výlet jsme započali v Galerii panenek DollsLand, kde jsme si prohlédli panenky Barbie, Monster High a autíčka. Další zastávka bylo Muzeum voskových figurín a o pár metrů dále Muzeum útrpného práva. Cestou jsme nemohli minout Staroměstský orloj, Karlovu ulici, Karlův most, letmé zhlédnutí chrámu sv. Víta a baziliky sv. Jiří na Pražském hradu a v neposlední řadě procházka po Malé Straně se strašidly. Jako třešinka na dortu pak působila závěrečná vyhlídka na noční Prahu z pohodlných houpacích křesílek z moderního prostředí Žižkovské televizní věže.
Sobotní ráno bylo po náročném pátku dosti ospalé. Z vyhřátých spacáků se nám moc nechtělo. Nicméně sobota byla stejně nabitá zajímavostmi jako předešlý den. Čekalo nás muzeum Karlova mostu, projížďka po Vltavě pod Karlovým mostem, Mostem Legíí a proplutí Čertovkou. Dále pak výlet lanovkou na Petřín, návštěva rozhledny nebo zrcadlového bludiště. Následovala skluzavka v podobě ledových schodů při cestě z Petřína na Pražský hrad, kde jsme navštívili Muzeum miniatur. Poté hurá na každoroční koncert Děti Dětem, kde vystupují tanečníci a zpěváci, kteří se během roku zúčastnili soutěže Pionýrský sedmikvítek. Koncert letos uváděl Dalibor Gondík a zakončení bylo v podání skupiny Hamleti v čele s Alešem Hámou.
Nedělní program začal balením a pakováním batožin z naší nocležny v budově základní školy na pražské Pankráci. Poté jsme zamířili na Háje, kde se konal Pragofest – veletržní výstava deskových, počítačových a konzolových her, včetně příslušenství jako jsou knihy, plakáty apod. Nechyběla možnost si samotné hry a konzole vyzkoušet. Čas zde utekl jako voda a nás už jen čekal oběd a cesta na vlakové nádraží spojená s prohlídkou pražské Lucerny.
Letos nám počasí velmi přálo a Ledová Praha nebyla tak úplně „ledová“, ale i tak jsme si výlet náramně užili.
Jan Leinweber
Pionýrská skupina Vysočina Svitavy